Rozpouštěcí žíhání

Popis

Jak u feritických, tak i u austenitických ocelí je pro dosažení dobrých technologických vlastností nezbytná jemnozrnná struktura. Jako konečné tepelné zpracování se provádí rozpouštěcí žíhání při teplotách mezi 1000 a 1150°C, kdy se rozpustí všechny karbidy a vznikne homogenní austenit. Následuje velmi rychlé ochlazení dusíkem nadkritickou rychlostí.
Zajímavost: Při ochlazování nesmí vzniknout žádné karbidy, pak má ocel největší korozivzdornost.

Fotky

Parametry

Další informace

  • Faq:

    Otázky a odpovědi k rozpouštěcímu žíhání

    Rozpouštěcí žíhání se provádí na vzduchu při teplotách 450 °C až 575 °C s následným rychlým ochlazením. Materiál po procesu jsou relativně měkké a mohou se rovnat. Poté materiál začne při okolní teplotě přirozeně stárnout (začne zvyšovat tvrdost). U rozpouštěcího žíhání u feritických i u austenitických ocelí je pro dosažení dobrých technologických vlastností nezbytná jemnozrnná struktura.
    Rozpouštěcí žíhání zvyšuje odolnosti proti korozi.
    Jako konečné tepelné zpracování se provádí rozpouštěcí žíhání při teplotách mezi 1000 a 1150 °C, kdy se rozpustí všechny karbidy a vznikne homogenní austenit. Následuje velmi rychlé ochlazení dusíkem nad kritickou rychlostí.
    Žíhání jsou různé kombinace ohřevu, výdrže a rychlosti chlazení.
    Různé způsoby žíhání snižují tvrdost a tím usnadňují obrábění, zlepšují rovnoměrnost struktury, odstraňuje vnitřní pnutí či jinak zlepšují parametry polotovaru.
    Magnetizační žíhání, žíhání na měkko, normalizační žíhání, žíhání na snížení pnutí, rozpouštěcí žíhání, sferoidizační žíhání, izotermické žíhání.